María Elena Álvarez

Zpět na seznam autorů

Biografie

Narodila se v Caracasu a získala titul magistry umění na Hartford Art School v Connecticutu v roce 1995. Později, v roce 1998, vystudovala Vizuální umění na univerzitě v New Yorku.

Její dílo bylo v posledních letech vystaveno v nejdůležitějších národních venezuelských galeriích, v zahraničí pak v Guatemale, San José, Kostarice, Havaně, Limě, Ekvádoru, Soulu, Brightonu (Anglie), Massachussets, New Jersey a New Yorku.

„Pozorování umělkyně hluboce spojené s lidskými vášněmi a obsesí pro tajemné příběhy může být záhadou, jak dešifrovat dílo, které zahrnuje vše teoretické, intelektuální, lidské a formální, až po technické a výrazové prostředky a jak dospět touto cestou k tomu, co Mondrian definoval jako výtvarný výraz. Kdyby tomu tak nebylo, ptali bychom se, proč energie paměti, energie viděného a nazíraného je schopna nastartovat proces tvorby v tichosti ateliéru a hledání v nespočetných možnostech, které práce s různými prostředky nabízí, aniž by se mísil jeden s druhým.

Znovuobjevit skutečnost je jejím záměrem. Pracuje na mutaci geometrických postav. Dílo Marie Eleny Álvarez se týká funkce estetického objektu jako výsledku práce tvůrce, ve kterém se spojují různé kódy: koláž, fotografie, malba, kresba a také to, co vyvstává pod jejíma rukama a v její hlavě a co se týče vztahu umění a ega. Umělkyně organizuje viditelnou podstatu svého díla dle pravidel, které vyvažují divergence a konvergence, odmítání a přijímání, a to vše v rámci opakování smyslných procesů tvorby výtvarného počinu viditelného pozorovatelem. Práce Marie Álvarez osciluje mezi figurací a abstrakcí a rozdělení obrazu na čtyři je u ní konstantou. Jde o jakýsi typ šachovnice, na jejichž volných polích jsou, mimo jiné, umístěny figurativy, určité typy kreslených portrétů k sobě otočených. Zbytek šachovnice je kontrapunkt bílé a černé jako v Cestě k Bábelu nebo Back Stage z roku 2010, kde jsou figury nakresleny na podkladu z papíru vystřiženém z knih. Umělkyně to chápe jako tajemné vyprávění prostřednictvím obrazu, který se náhodně objevuje.“ Fragment textu Belgicy Rodríguez, 5/2010